Nedávno mne vyděsila nová klientka, která mi pyšně hlásila, že si sama založila "ten DIP"! Na první pohled to zní dobře, ovšem ... kámen úrazu je v tom, že si jej založila v bance a MÁ SI SAMA VYBRAT FONDY! Vzhledem k tomu, že je kadeřnice a žádné fondy nezná, tak netuší, jak si je má vybrat! To samozřejmě chápu. Ale pojďme popořadě.

Co to ten DIP je?

DIP neboli Dlouhodobý investiční produkt není jedna konkrétní pojistka nebo spoření, jako jsme byli zvyklí u "penzijka". Je to v podstatě daňový "režim" nebo "štítek", který můžete nalepit na svůj investiční účet. Představte si DIP jako speciální peněženku u banky, investiční společnosti nebo brokera. Vše, co do této peněženky vložíte, stát vidí a říká: "Dobře, tohle si šetříš na stáří, tak já ti za to slevím na daních a dovolím tvému šéfovi, aby ti tam přispíval výhodněji."

Kdo ho nabízí?

DIP si můžete založit u institucí, které mají licenci od České národní banky. Jsou to:

• Banky: Nabízejí v rámci DIPu spořicí účty, termínované vklady nebo své podílové fondy.

• Investiční platformy a brokeři: Zde si v rámci DIPu můžete kupovat akcie, dluhopisy nebo nízkonákladová ETF.

V čem je ten hlavní rozdíl oproti "penzijku"?

• Penzijko (DPS): Peníze posíláte penzijní společnosti, která je spravuje ve svých fondech. Máte tam státní příspěvky (pár stovek), ale nemáte moc kontrolu nad tím, co přesně se s penězi děje.

• DIP: Máte mnohem větší svobodu. Můžete si sami vybrat, jestli chcete peníze v akciích Apple, v celosvětovém fondu, nebo na bezpečném úroku v bance. Stát vám nedává příspěvek v hotovosti každý měsíc, ale vrátí vám peníze jednou ročně na daních. Navíc jich můžete mít více, kdybyste tedy v nouzi nejvyšší potřebovali 1 zrušit, ještě máte další.

Pravidla hry 

Stát vám ty výhody nedá zadarmo. Aby to byl DIP, platí pravidlo 60 a 120:

• 60: Peníze můžete vybrat nejdříve v 60 letech.

• 120: Musíte ten produkt mít aspoň 120 měsíců (10 let).

Pokud byste peníze vybrali dříve (třeba v 50 letech), museli byste doplatit všechny daně, které jste si díky DIPu ušetřili. Je to zkrátka dlouhodobý závazek výměnou za bohatší důchod.

Pro koho tedy DIP JE ?

Pro všechny, kdo platí daně, a zároveň myslí na zadní kolečka a chystají si finanční polštář na dobu, kde už nebudou (chtít) pracovat a nechtějí být odkázáni pouze na státní důchod a peníze naspořené v "penzijku". 

Pro koho DIP naopak NENÍ?

• Pro lidi bez finanční rezervy: Pokud nemáte našetřeno na nečekané výdaje (pračka, auto), nedávejte peníze do DIPu. Jsou tam zamčené do 60 let.

• Pro lidi s nízkými příjmy: Pokud neplatíte žádné daně (např. kvůli vysokým slevám na děti), nevyužijete ten hlavní benefit – daňový odpočet.

Příklad z praxe

Máte investiční účet, kam si posíláte 2 000 Kč měsíčně na ETF.

1. Bez DIPu: Investujete, platíte daně jako obvykle, stát o vás neví.

2. S DIPem: Označíte tento účet jako DIP. Na konci roku dostanete od finančního úřadu zpět 3 600 Kč (15 % z vkladů) a váš šéf vám tam může poslat vánoční bonus např. 10 000 Kč, aniž by se z něj "ulouply" odvody na sociální pojištění.

Je to tedy způsob, jak investovat moderně (akcie, ETF), ale se státní podporou, která byla dříve vyhrazená jen pro staré penzijní fondy.

Pokud už si stejně odkládáte peníze na stáří do akcií nebo fondů, je téměř hřích to nedělat přes DIP, protože za stejnou investici dostanete od státu a zaměstnavatele peníze navíc.

A kde si tedy DIP zařídit? 

Já klientům DIP zařizuji na platformě Edward - můžeme ovlivnit výši poplatků, o portfolio se starají portfolio manažeři a jde o velmi uživatelsky sympatické prostředí.